Víza v Číně nejsou úplně jednoduchá. My jsme na čínských hranicích měli docela velké problémy, o kterých bych vám ráda napsala, a zároveň objasnila, jak to chodí s vízy v Číně, abyste předešli problémům. Čína je přece jen napůl komunistická republika a víza zde nejsou žádná sranda. Pro vstup do země potřebujete kromě platného pasu i platné vízum, které je docela složité vyřídit. Vyřízení víza trvá minimálně jeden měsíc a je potřeba podat žádost v Praze. Existují však i výjimky, kdy vízum vyřizovat nemusíte a můžete do země vstoupit na „free víza“. Navíc na internetu není moc informací.
24 hodinové vízum
Pokud v Číně jen přestupujete a náš pobyt nepřesáhne 24 hodin, je tohle vízum pro vás. Víza můžete využít i při více přestupech, jako jsme měli my. Letěli jsme Budapešť – Shenzen – Shanghai. Toto vízum není možné využít v Yanji, Mudanjiang a Fuzhou. U přepážky se prokážete navazujícím letem do 24 hodin od příletu. Pokud zůstanete v tranzitním prostoru letiště, nemusíte o víza ani žádat. Když chcete letiště opustit, dostanete do pasu nálepku, kde je vyznačený druh víza.
Podmínky:
- navazující letenka (jízdenka) s datem a místem sedadla do 24 hodin od příletu. Letenku musíte mít zakoupenou dopředu, nelze ji kupovat až v Číně.
- lze použít pro leteckou, vlakovou nebo lodní přepravu, i s více přestupy
72 hodinové vízum
Při plánování cesty do měst vyjmenovaných níže je vhodné. S tímto typem víza se můžete pohybovat ve městech, kde se letiště nachází. Není dovoleno tranzitovat mezi městy. Jedná se o tranzitní vízu, nelze využít jako vstupní vízum při cestě do Číny, jako např. Dubaj – Čína – Dubaj.
Pro které města vízum platí? Peking, Šanghaj, Guangzhou, Chengdu, Chongqing, Shenyang, Dailan, Xian, Guilin, Kunming a Hangzhou, Xiamen, Wuhan, Tianjin, Harbin, Nanjing, Changsha
Podmínky:
- pohyb lze pouze v rámci města, kde přiletíte, není možné cestovat
- platí jen pro vyjmenovaná města
144 hodinové vízum
144 hodinové vízum platí jen v některých provinciích. Vízum však platí jen pro některé města a regiony. Ve městě Šanghaj – v provinciích Zhejiang a Jiangsu a v Pekingu – Tianjin a provincii Hebei. Mezi uvedenými provinciemi je možné cestovat, není to však úplně jednoduché. Při cestě do Šangheje je možné cestovat mezi provinciemi Hangzhou a Nanjig (není možná kombinace s Pekingem). Návštěvu Pekingu je možné spojit pouze s provincií Hebei a samosprávným městem Tianjin (není možná kombinace s Šanghají). Je to dost zmatené a nechápu, proč mají tolik všelijakých komplikací a výjimek. O tranzitní víza lze mimo jiné žádat v Pekingu, Šanghaji, Chengdu, Xi’anu či Guangzhou a Shenzhenu.
Při nákupu letenek jsme spoléhali na tohle vízum. Po pozdějším podrobnějším hledání informací jsme zjistili, že na tohle vízum do Šanghaje nemůžeme. Porušili jsme totiž jednu podmínku, o které se vůbec nikde nepíše – po cestě do Číny nemůže být mezipřistání v jiném čínském městě. My jsme totiž před příletem do Šanghaje měli mít 2 hodinové mezipřistání v Šenzenu. Dost jsme se lekli, a hledali jinou alternativu, jak se do země dostat. Na vyřízení oficiálních víz bylo pozdě. Měli jsme více štěstí, jako rozumu, protože těsně před odletem nám schválili níže uvedená 240 hodinové víza.
Podmínky:
- Je důležité správně pochopit, do které provincie a města můžeme cestovat.
- navazující letenka (jízdenka) s datem a místem sedadla do 144 hodin od příletu
- odlet ze stejného letiště, jako je přílet
- pas platný ještě 3 měsíce po příletu do země
240 hodinové vízum
240 hodinové vízum je docela nové. Schválili ho v prosinci 2024, aby podpořili turistický ruch. Jedná se taky o tranzitní vízum, kdy je důležité letět jinam, než odkud jste přiletěli. Víza lze použít pro 24 provincií a co je důležité, je možno volně tranzitovat mezi těmito provinciemi. To byla pro nás výhra a my nakonec letěli na toto vízum. Pozor ale, že nelze na toto vízum cestovat za účelem turistiky a vrátit se zpět na místo, odkud jste vyletěli. Výhodou víza je, že ho můžete využít i na mezipřistání, které je v uvedených regionech, pak přeletět dál do cílového města.
Další výjímky
Pokud plánujete přistát na letištích Huangshan, Yanji, Mudanjiang nebo Fuzhou, potřebujete oficiální víza, nespoléhejte na níže uvedená free víza.
Při tranzitech na letištích Beijing, Chongqing, Harbin, Guilin, Kunming, Wuhan, Yiamen nebo Tianjin nesmíte opustit město, kde jste přistali. Také při tranzitu na letišti Xian Xianyang se můžete pohybovat pouze v administrativní oblasti Xian nebo Xianyang.
Oficiální čínské víza
Pro ostatní případy budete potřebovat oficiální víza. Tyhle víza nejsou úplně jednoduché vyřídit. K jejich vyřízení budete potřebovat minimálně měsíc. O víza se žádá na čínské ambasádě v Praze. Takže budete muset jet do Prahy. Nechápu, jak v dnešní moderní době člověk musí cestovat kvůli víz do Prahy. My jsme tyto víza nakonec naštěstí nepotřebovali, ale pokud jedete do Číny za turistikou a nemáte v Číně jen transit, budete je nejspíše potřebovat.
A náš příběh nakonec!!!!
Při nákupu letenek jsem si myslela, že budeme moct jet do Číny na 144 hodinové free víza. Po nějaké době, kdy jsme plánovali naší cestu, jsme začali tím, že si ještě jednou ověříme víza. Jen náhodou jsme narazily na internetu na informaci, že 144 hodinové víza se nevztahují na situaci, pokud před přistáním v Šanghaji máte ještě jedno mezipřistání v čínském městě. My jsme měli mít 2 hodinové mezipřistání v Šenzenu. Dost jsme se lekly a začaly shánět informace. Když jsem volala na ambasádu, nikdo nic nevěděl, a říkali, že by to mělo být bez problému. Oficiální víza již nebylo možné vyřídit, a navíc se nám nechtělo jet do Prahy kvůli 3 dnům v Číně. Normálně by nám asi nezbývalo nic jiného, než si vyřídit oficiální víza nebo koupit nové letenky.
Měli jsme však štěstí, protože 3 týdny před odletem schválili v Číně 240 hodinové víza. Dost se nám ulevilo a doufaly jsme, že nás na tyhle víza do země pustí, a že není nikde zase nějaká výjimka.
Na čínských hranicích se nás pán nejdříve ptal na odletové letenky ze země, a když viděl, že letíme do jiného města, chtěl okamžitě víza. Já jsem však říkala, že bychom chtěly 240 hodinové free víza. Chvíli se zamyslel a poslal nás někam bokem. Navíc na čínských letištích neumí nikdo anglicky. Naše mezipřistání mělo trvat 2,5 hodiny. Mysleli jsme si, že máme dost času, ale neměli. Asi po 45 minutách pro nás přišla nějaká paní a dala nám vypsat formuláře. Potom odešla a dalších 30 minut ji nebylo. Byly jsme už dost nervozní, čas odletu se blížil a před námi byly ještě všechny bezpečnostní kontroly. Paní pak přicházela a odcházela a pokaždé něco chtěla. Jednou si fotila pasy s letenkami, pak přišla pro podpisy a zase je šla kopírovat. Bylo to vážně nekonečné. Navíc se vše vyřizovalo papírově, ne digitálně, jak jsme zvyklí z jiných letišť. Takže po nějaké době měla paní už docela velký štos papírů, co se týkalo našich víz. Pustila nás zpátky asi 30 minut před odletem, akorát jsme zase čekali v řadě na celní kontrolu. V tom spěchu jsme si ani nezkontrolovaly, jaké vízum nám pán celník nalepil do pasu. K bráně jsme doběhly těsně před jejím zavřením. Měli jsme štěstí, že nás s dítětem pustili přes kontroly jako první.
Tím náš příběh s vízy nekončí, pokračuje za 3 dny na letišti při odletu ze země. Už u přepážky při výdeji letenek nám pán řekl, že už jsme Já a Mia v zemi nelegálně. Vyvalila jsem na něho oči a nechápala, co se děje. Verča s Andy měli v pase dobré 240 hodinové vízum, Ja a Mia jsme měly jen 24 hodinové vízum. Začalo nekonečně kolečko prokazování, že cestujeme spolu, že jsme letenky nezměnili, že jsme je kupovali najednou s dostatečným předstihem. Taky to že jsme do země přiletěly spolu, a že jsme celou dobu spolu, a že plánujeme i spolu odletět. Tohle prokazování bylo nekonečně. Na letišti jsme byli 2 hodiny před odletem. Už jsme myslely, že ze země neodletíme. 10 minut před zavřením brány do letadla nás pustili na kontroly, naštěstí nás poslali na nějaké VIP kontroly, takže to bylo docela rychle. Letiště v Šanghaji je však obří, museli jsme ještě 2 minuty čekat na podzemní metro a doběhli jsme vážně na poslední chvíli. Vydali jsme opravdu dobrý běžecký výkon přes letiště. Byla to opravdu hrozná zkušenost. Jsem ráda, že jsme prokázaly, že chyba nastala u celníka v Šenzenu. I když naše chyba byla, že jsme si víza měly zkontrolovat, akorát tam na to nebyl vůbec čas.