Filipíny

„Země s nádhernou přírodou, úžasnými lidmi a velkou chudobou!!

1.,2. den – Praha, cesta do Manily

Naše dlouhá cesta začínala v Praze. Z Frýdlantu jsme vyjížděli okolo 6 ráno, v Praze jsme byli okolo 11 hodiny. Zvolili jsme tradiční procházku Prahou (z Václavského náměstí přes Staroměstské náměstí, Karlův most a Pražský hrad). Když jsme byli dostatečně zmrzlí a unavení, šli jsme na hotel. Večer jsme se šli ještě projít noční Prahou a naladit se na dovolenkovou atmosféru.

Druhý den nás čekal začátek dlouhé cesty. Odpoledne jsme letěli z Prahy do Mnichova, kde jsme měli asi 4 hodiny času. Mnichovské letiště je obří, ale mají suprové relax zóny, kde ty hodiny utekly až moc rychle. Mezi terminály jezdí dokonce podzemní metro. Nám trvalo čistých 20 minut chůze, než jsme dorazili k našemu terminálu, slušná procházka. 

K večeru jsme vzlétávali z Mnichova a čekal nás 5 hodinový let do Ománu (Muscat), kde jsme měli mezipřistání. Po tak dlouhých letech jsem si nedokázala představit, že bych měla strávit v letadle dalších 8,5 hodin. Ale co jiného mi zbývalo. O půlnoci filipínského času jsme konečně dorazili do Manily. Byli jsme děsně rozlámání a unavení. Náš jediný úkol bylo vybrat peníze a sehnat internet. Nakonec se ukázalo, že vybrat peníze je složitější než sehnat internet. Pokud chcete znát podrobnosti, podívejte se na mé zápisky. Čekala nás noc na letišti. Ráno nás čekal let na Palawan do Puerta Princessa.

• 

• 

• 

• 

• 

3.den – Palawan (Puerto Princessa – Port Barton)

Dovolená konečně začíná!!! Okolo 9 hodiny, po cca 1,5 hodinovém letu, jsme byli v Puertu Princessa. Když jsme vystoupili z letadla, překvapilo nás šílené vedro, které zde bylo. Okamžitě jsme hledali letní oblečení. Úkol číslo jedna byl sehnat skútry. U letiště žádné nepůjčovali, ale když jsme se zeptali místních, okamžitě nám to zařídili. Převezli nás přes půlku města k někomu, kdo skútry půjčuje. Byla to malinká dílna se samými starými motorkami, bála jsem se, co nám půjčí. Na půjčení měli jen jednu motorku, my ale potřebovali 2. Nic nebyl problém, majitel říkal, že další sežene a za 10 minut je zpět. Nebylo ho 45 minut, začala jsem mít obavu, ale opravdu přijel se super skútrem. Při půjčení motorek všude chtěli pasy, trochu jsem se o ně ze začátku bála, ale nakonec nám je vždy v pohodě vrátili. 

Když jsme měli skútry vydali jsme se na naši přes 100 km dlouhou cestu. Já jsem na skútru seděla poprvé a dalo mi to ze začátku docela zabrat, když jsem si zvykla, tak to bylo v pohodě. Nejhorší bylo vyjet z Puerta Princessa, je zde šílený provoz a kdo je rychlejší ten jede. Po pár hodinách cesty jsme byli v Port Bartonu. Jeli jsme po hlavní asfaltové cestě. Místní lidé jsou zde opravdu neuvěřitelní, když jsme měli nějaký problém, okamžitě nám pomohli, stačilo zastavit. Malinko problém tady byl s jídlem. Po cestě žádné restaurace nebyly, jen malinké obchůdky s potravinami, kde skoro nic nebylo. První den jsme si vystačili ze svých zásob.

Port Barton je nádherné místo. Dlouhá pláž lemovaná palmami a krásně čistým mořem. Ráj na zemi!! Dali jsme si v plážové restauraci skvělou levnou večeři a byli spokojeni. Ubytování jsme měli za pár korun a ta atmosféra filipínského venkova byla nezapomenutelná.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

4. den – Palawan (El Nido)

• Las Cabanas Beach
• Corong Corong Beach

Pokračovali jsme po hlavní asfaltové cestě směr sever. Čekalo nás zase přes 100 km. My si to ale užívali a cesta utekla velmi rychle. Byli jsme moc překvapení z Las Cabanas Beach, je to nádherná pláž s výhledem na špičaté ostrovy v dáli. Stojí to za návštěvu. Byli jsme tady cca 3 hoďky a pokračovali na Corong Corong Beach, která je taky moc hezká, jsou z ní krásné panoramata na zdejší ostrovy. Byl ale večer a my se vydali hledat ubytování, které nás příjemně překvapilo, bylo moc hezké. 

Ocitli jsme se ale už v turistické oblasti, kde ceny vyletěly prudce nahoru. Cenově to bylo podobné jaké u nás v ČR. Ale zato zde byly restaurace a obchody, kde jsme se mohli najíst a dokonce si dát pořádné kafe. Místní kafe moc nepijí a když máte na jedno chuť, tak dlouho sháníte, kde ho prodávají. 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

5. den – Palawan

• Island hoping C

Program na dnešní den byl jasný, měla jsem dopředu zamluvený Island hoping C. Měli jsme skvělou snídani na hotelu. A o půl 9 nás měli vyzvednout u hotelu. Měli 15 minut zpoždění a já už byla trochu nervozní, aby opravdu dorazili. Ale místní jsou poctiví a po chvíli přifičeli a nabrali nás. Jeli jsme srandovní dodávkou, ale bylo to super. Po cestě jsme píchli, a tak kluci ještě měnili kolo. Ten stav pneumatik na Filipínách je u všech motorek a aut katastrofální, my na skútrech jsme měli taky hodně špatné pneumatiky. Ale naštěstí jsme nepíchli, i když jsme jeli po hodně kamenitých cestách. 

Island hoping C doporučuji byl to zážitek. Výlet nás vyšel na 1500 pesos, a byl v tom oběd. Místní to mají opravdu dobře zorganizované. A ty pláže jsou opravdu nádherné. Plus vidíte i jednu z nejkrásnějších pláží světa – Secret Beach. I přes docela vysoký počet lidí, byl výlet úžasný. Oběd byl na lodí formou rautů, každý si vzal, co chtěl. Doporučuji si s sebou vzít boty do vody, pokud mít nebudete, budete si je muset poučit za pár korun. Taky PET láhve nám nedovolili vzít do lodi. Voda ale byla na lodi k dispozici.

Večer jsme se šli projít po večerním El Nidu. Otevřelo se zde plno obchůdků a restaurací. Bylo zde plno cizinců, na kterých se místních snažili trochu vydělat. Bylo zde taky plno diskoték a bohatý noční život. 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

6. den – Palawan

• Nacpan Beach

Ráno jsme se prošli po El Nido. Městečko je přes den úplně jiné než v noci. Chtěli jsme dojít na El Nido viewpoint, který jsme ale nenašli, udělali jsme chybu, že jsme si nevzali místního průvodce. Stál by nás pár korun a zavedl by nás tam. Stezka byla špatně značená. Ale nám to nevadilo, prošli jsme se chudší oblastí El Nida, která mi dala hrozně moc. Taková šílená chudoba!!!

Po procházce jsme jeli směr Nacpan Beach. Úžasná dlouhá dvojitá pláž s krásně čistým mořem. Nebylo zde ani moc lidí. Váleli jsme se tady skoro půl dne. 

Pak jsme vyjeli směr ubytování, na severo-východní část ostrova. Riskli jsme to a stavili jsme se do místní restaurace, jídlo bylo skvělé a naštěstí nám nic nebylo. Cesta na ubytování nám dala hodně zabrat. Nebyla asfaltová, ale kamenitá s docela ostrými kameny. Museli jsme jet pomalu, báli jsme se, že píchneme. Dojeli jsme skoro za tmy a ubytování bylo opravdu zážitkové. Spali jsme skoro v džungli, jmenovalo se to Dakila Cabins. Určitě doporučuji těm, kteří nepotřebují extra luxus a vyhledávají zážitky.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

7. den – Palawan

• cesta zpět do Puerto Princessa

Tento den jsem měla vyhrazený na cestu zpět. Bylo to docela dost km, něco přes 200. Může se zdát, že to byla nuda, ale my jsme si to užili i tak. Jezdit filipínskou přírodou je úžasný zážitek. Do Puerta Princessa jsme dorazili večer, vrátili motorky a šli se ubytovat.

• 

• 

8. den – Palawan, Cebu

• Cebu City
• Tingko Beach
• Oslob

Po příletu do Cebu City jsme si chtěli půjčit skútry stejně jako na Palawanu, ale už to nebylo tak snadné. V centru skoro žádné půjčovny nebyly. Cebu City bylo úplně jiné než Palawan, takové modernější, ale hrozně špinavé město. Byli jsme z něho docela zklamaní. Na skútrech už nikdo nejezdil, jezdily tady hlavně auta. A ta doprava byla opravdu šílená. Začínala jsem mít z toho skútru malinko strach. Rozhodli jsme se využít jednoho z toho množství taxíků, které u nás zastavovali, a ptali se, jestli nechceme svézt. Chtěli jsme dovézt k nějaké půjčovně skútrů. Bohužel taxikář zastavil v zákazu zastavení a hned jak jsme nasedli, dostal pokutu. Tu pak chtěl po nás, hádali jsme se celou cestu, bylo to dost nepříjemné. Chtěl na nás volat policii. Poslední kapkou byla docela vysoká cena za půjčení skútrů. Hrozné město, nezdržovala bych se tady déle, než je potřeba. 

Jeli jsme hned směr jih. Než jsme se vymotali z města, byl to oříšek, děkuji Bohu, že žiju :D. Byl to opravdu den blbec. Při zastavení u Tingko Beach jsem se navíc nabourala do sloupu. Zkazilo mi to celý týden dovolené. Nevěděla jsem jestli mě oprava za skútr nezruinuje, a pojištění na Filipínách neexistuje. Nakonec to dopadlo docela dobře.

Jinak Tingko Beach je hezká, ale není to úplně pláž, kvůli které bych tam jela. Na zastavení se a vykoupání je to fajn. Na Cebu celkově nejsou nádherné pláže, spíše je zde hezká příroda a vodopády. 

• 

• 

9. den – Cebu, Siquijor

• Paliton Beach
• Lugnason Falls

Další den ráno jsme se z Oslobu přemisťovali na trajekt směr Siquijor. Jeli jsme z přístavu Liloan trajektem i se skútry. Trajekt vyjížděl o půl 10 ráno. Cesta trvala docela dlouhou dobu. Ale odpoledne jsme byli na Siquijoru. 

Siquijor se nám velmi líbil. Blížil se Palawanu. Byl zde malý provoz a milí lidé. Taky jsou zde opravdu nádherné pláže. My měli tu smůlu, že nám tento den nevyšlo počasí. Bylo pod mrakem a navíc byl odliv, takže moře nebylo tak hezké, jako normálně. Jeli jsme okruh okolo ostrova. Ale jinak pláž Paliton Beach opravdu stojí za to, je moc krásná. Je to dlouhá pláž lemovaná palmami. My jsme zde pobyli jen chvilku, neboť počasí nebylo zrovna ideální. Zamířili jsme raději směr vodopády Lugnason Falls. Ty bylo hezké. U vstupu se platí parkovné jako všude a nabízejí se vám to filipínští kluci, že vám budou dělat průvodce. Podle mě je to zbytečné, cestička vede přímo k vodopádu a není kde zabloudit. 

Ten večer jsme dojeli do městečka Tigbawan, kde jsme se ubytovali. Bylo to chudé městečko s krásným hotelem uprostřed. Večer jsme si zašli na procházku. Zjistili jsme, že v městečku je prádelna, druhý den ráno jsme si nechávali vyprat oblečení. 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

10. den – Siquijor, Cebu

• Cambugahay Falls
• Salagdoong Beach

Ráno jsme si dali vyprat oblečení, než se vypralo, sjeli jsme na Cambugahay Falls. Nahoře se zase platilo parkovné a šli jsme kousek lesem k vodopádům. Byly to opravdu dech beroucí vodopády. Řeka měla nepřirozenou světle modrou barvu. Po krajích byly houpačky, kde si za pár korun mohl kdokoliv skákat do vody. Opravdu jsme si to užili. 

Zajeli jsme si zpět pro oblečení, bylo vyprané a vyžehlené za pár korun. Jeli jsme dál naše kolečko směr Salagdoong Beach. Platil se zde opět vstup. Ale pláž byla taky krásná, ten den jsme měli opět suprové počasí, tak jsme si ji užili. Okolo pláže byla možnost skoků do vody. 

V 17 hodin nám jel zpátky trajekt. Jeli o něco kratší dobu než po cestě tam. Okolo 9 hodiny jsme byli na našem ubytování v Oslobu.