„aneb jak objet Irsko autem za týden“

Irsko je země, do které jsem se chtěla už dlouho podívat. Lákala mě zdejší příroda a nadšené ohlasy lidí, kteří zde už byli. Všechny články o Irsku, které jsem četla, mou touhu ještě zvýšili. Země je opravdu krásná, všude hrály různé odstíny zelené, které jsem snad v životě neviděla. Ne nadarmo se Irsku říká zelená země, je to mimo jiné tím, že tady opravdu často prší. Kromě zelené barvy jsou pro Irsko typické ovce. Jsou opravdu všude, nechápu, že si je majitelé mohou poznat. Pasou se volně. Některé jsou označkované barevnými spreji, aby si je majitelé poznali.

Jedno mínus ale Irsko mělo, a tím byl každodenní déšť. Měla jsem pocit, že tam prší skoro pořád. Jednou se nám stalo, že jsme byli tak mokří, že jsem na sebe neměla ani kousek suchého prádla, museli jsme se u auta celí převlékat. Navíc zde byla docela zima. Bez deštníku tady člověk nemůže existovat. Jednou jsem si ho nechala v autě, neboť byla modrá obloha a šli jsme asi jen 300 metrů od auta, během chvilky se vše změnilo a my byli totálně mokří. 

Ubytování 

Ubytování jsem měla zařízené každý den v jiném koutu ostrova, podle toho jak jsem jeli. Ubytování vycházelo cca 500Kč/os./noc, většinou to bylo se snídani, a ubytování bylo velmi hezké. Chtěla jsem nějaké hezčí ubytování, neboť jsme s sebou brali tchyni, a neodvážila bych se ji ubytovat v nějakém lowcost hotelu. V našem termínu byly hotely docela volné, bylo to již mimo sezónu. Takže žádný problém s ubytováním nebyl.

Ač se to nezdá, Irsko je velice liduprázdná země. Jednou jsem nepočítala s tím, že pojedeme mimo civilizaci a celých 100 km jsme nenarazili na benzínovou pumpu, a když už nám skoro benzín docházel, byli jsme velmi nervózní. Navíc už byl večer, takže některé byly zavřené. Když jsme benzínu našli, měli jsme dojezd pouhých 10 km, bylo to tak tak. Doporučuji mít vždy dost benzínu, ať se Vám nestane to, co nám.

1. den – příjezd 

Úkol číslo jedna byl vyzvednout auto na letišti, neměli jsme na to moc času, půjčovna zavírala v 1 hodinu ránu a my přiletěli o půlnoci. Docela dlouho nám trvalo, než jsme to všechno našli a tak tak jsme si stihli auto půjčit. Nechtělo se mi v noci řešit jiný způsob dostání se z letiště, tak jsem si dost oddechla. Okolo půl druhé jsme byli na super hotelu jménem Glashaus hotel. Byl sice mimo centrum Dublinu, ale za ty peníze to byl skvělý hotel.

Ráno jsme vstávali okolo 9 hodiny a byla v plánu prohlídka Dublinu. Od hotelu jsme jeli tramvají (Red line) přímo do centra Dublinu. Autem tam nemá cenu jezdit, nedá se tam zaparkovat. Parkování i mimo centrum Dublinu bylo placené, naštěstí jsme nechali auto na hotelovém parkovišti. Tramvaj jela každých 10 minut, a cesta trvala 25 minut do centra.

Dublin je krásné město. Takové milé, žádné obří paneláky, ale romantické domky. Moc se mi líbilo, hlavně atmosféra uliček byla uchvacující. Naše procházka vypadala takto:

• Half Penny bridge
• Temple Bar
• Dublin Castle
• Christ Church Cathedral
• St. Patrick´s Cathedral
• St. Stephens´ Park
• National Gallery of Ireland
• Book of Kells a Parliament Square
• O´Connell Bridge
• Grafton Street

Po tak dlouhé procházce už nás dost bolely nohym a byli jsme rádi, že jsme u auta.