Maledivy

„Ráj na zemi s nádhernými plážemi a podmořským světem, nic takového jsem ještě neviděla.“

1. den – přílet a procházka po Male

Po příletu na letiště v Male jsme byli dost překvapení. Je to typické asijské letiště, žádný luxus. Když někdo mluvil o Maledivách vždycky jsem si myslela, že to je luxusní destinace, ale jsou tam jen některé luxusní ostrovy, jinak to bohatá destinace není. Letiště bylo špinavé, a když jsme vyšli do letištní haly, seběhli se na nás „letištní pracovníci“, kteří nás nutili si u nich směnit dolary za místní měnu. Na letišti jsou jen 2 bankomaty a jedna směnárna. Doporučuji si vyměnit peníze zde. My si nakonec vyměnili peníze u místních na letišti, kurz nebyl špatný.

Jelikož jsme měli malé děti, tak jsme si vzali taxíka na ubytování. Dalším způsobem, jak se dostat na ostrov Malé, je trajekt, který jezdí každých 15 minut a stojí 15 maledivských rupií. Jedna maledivská rupie je asi 1,46 Kč. Za taxíka jsme platili 12 dolarů. Jelikož jsme byli 4 platící, tak nás to vyšlo jen o něco dráž. Dovezl nás přímo k ubytování, které bylo v centru ostrova Malé. Jednalo se o moc hezké ubytování, měli jsme dva pokoje.

Večer jsme se šli projít po ostrově a nasát rušnou atmosféru. Bylo neuvěřitelné kolik motorek je na tak malém ostrově. Jezdila jedna za druhou, nešlo ani přejít cestu. Skútry byly opravdu všude. Na ostrově bylo plno obchodů a dalo se všechno sehnat. Jediný problém je sehnat dětské příkrmy pro malou dceru. To na Maledivách neprodávají, což mě dost překvapilo. Měla jsem z domů jen 4 příkrmy.

2. den – přejezd Ukulhas

Ráno jsme museli brzo vstávat, neboť nám v 9 ráno odjížděl trajekt. Našeho času to bylo 5 ráno. Přeučit dětí není úplně jednoduché, ale šlo to. Trajekt měl jet skoro 4 hodiny, tak jsem si říkala, že se dospíme. Veřejné trajekty nejezdí každý den, takže naplánovat si přejezdy veřejnými trajekty je docela oříšek. Ale já to nějak naplánovala. 4 hodiny na lodi mi vůbec nevadilo, kochala jsem se ostrovy, které jsme míjeli a vyspala jsem se.

Ukulhas je nádherný ostrov, mi se opravdu hodně líbil. Bikini beach bylo skoro okolo celého ostrova. Když jsme přijeli už nás čekal pán z našeho ubytování, aby nám pomohl s věcmi a doprovodil nás. Byl překvapen, že nemáme skoro žádné zavazadla. Cestujeme opravdu jen s batohy, aspoň pak nemáme moc věcí na tahání. Byli jsme hodně překvapení, jak byli všichni na nás milí a snažili se nám vyhovět. Nic nám nenutili. Odpoledne jsme trávili na pláži.

Ukulhas není moc velký ostrov – na délku má cca 1 km a na šířku 200 – 300 m. Když jsem ho šla obejít, tak jsem byla rychle zpátky. Na ostrově je pár obchodů, kde se toho moc neprodává. My jsme měli jen snídaně a něco jen tak na svačinu přes den bylo docela náročné sehnat. V obchodě je nějaké ovoce, a velký výběr chipsů, sušenek a instantních polívek, jinak nic. Výjimečně jsme natrefili na pečivo. Takže jsme jedli instantní polívky. Večer jsme si vetšinou zašli na večeři, která stála okolo 10 dolarů.

3. den – šnorchlovací výlet

Podmořský život na Maledivách je něco nádherného, byla jsem nadšená, jak to bylo nádherné. Po snídani jsme měli domluvený výlet, kdy jsme jeli šnorchlovat. Výbavu nám půjčili. Jeli jsme na tří různé místa a tam se potápěli. Jeden hlídal děti na lodi a ostatní se potápěli. Nikdy jsem nic takového neviděla, pod vodou bylo plno různých rybiček a nádherných korálů. Připadalo mi to jako z filmu Hledá se Nemo. Kromě rybiček jsme viděli taky želvy, rejnoka a žraloky. Mám z toho zážitek na celý život. Potápění trvalo asi 3 hodiny.

Když jsme přijeli, měli jsme jen odpočinkové odpoledne. Byli jsme na pláži na druhé straně ostrova, u přístavu. Šla jsem se ještě tam potápět, protože nám pán z ubytování poradil místo, kde se vyskytují žraloci. Vzala jsem všechnu odvahu a šla. Když, jsem doplavala na dané místo, tak jsem nejdříve uviděla krásnou velkou želvu, jak pode mnou plave. Byla jsem nadšená, do té doby, než proti mě plaval velký žralok. No krve by se ve mě nedořezal. Věděla jsem, že nejsou nebezpeční, ale byla jsem tam sama a ten žralok byl opravdu velký. Plaval až ke mě, obeplaval mě a vůbec si mě nevšímal, ufff. Z druhé strany, ale plaval další. No to mi stačilo, otočila jsem se a co nejrychleji plavala zpět. Přežila jsem!!

4. den – Mathiveri

Dopoledne jsme obešli celý ostrov dokola. Pokud byste čekali na ostrově asfaltky, tak nečekejte. Žádný asfalt tady není. V noci zapršelo a v tu ráno byly všude obří kaluže, které se nedaly obejít. Takže jsme čvachtali s žabkami v kalužích po kotníky. Opravdu zážitek, hlavně s kočárkem. Jediná Ellenka se vyžívala, té se to líbilo. Po procházce jsme si dali mini oběd a šli na trajekt na Mathiveri.

Cesta trajektem trvala hodinu. Odpoledne jsme byli na místě. Pán z ubytování nás čekal i s vozítkem v přístavu. Opět čekali velké kufry, proto měl takové vozítko. Místo kufru jsme si na korbu sedli my a jeli. Ubytování jsme měli nádherné. V ceně jsme měli polopenzi. Odpoledne jsme šli na pláž.

Mathiveri byl menší než Ukulhas. Obešli jsme ho asi za necelou hodinu pomalé chůze. Pláž tady byla taky nádherná. Ta průzračná voda a bílé pláže!!! Škoda, že jsem neměla moc čas odpočívat. Chtěla jsem objevit ostrov a pak plavat 100 m na protější ostrov, kde byla nádherná pláž. Nejdříve procházka. Ostrov byl podobný jako Ukulhas. Nádherné pláže okolo, ale vnitrozemí nic extra. Bikini pláž nebyla tak velká, jako na Ukulhasu, ale byla stejně krásná. Zato zde měli velkou veřejnou pláž, kde turisté nechodili, neboť se zde nesmí v plavkách. V centru ostrava byl jeden obchod s potravinami, kde nic nebylo, a pár obchůdků se suvenýry a výlety. Plavání na protější ostrov ale nebylo jen tak. Mezi ostrovy byl silný proud. Plavat se zde doporučovalo jen zdatnějším plavcům. Já si o sobě myslím, že jsem docela dobrý plavec, tak jsem šla. Nooo, byl to záhul, ale zvládla jsem to.

Západ slunce jsme strávili na pláži. Byla to nádhera. Po západu jsme šli na večeři na ubytování. To byla hostina!!! Tak nacpaná jsem nebyla celou dovolenou.

5. den – Rasdoo, Thoddoo

Vzbudil nás hodně silný déšť. Pršelo opravdu hodně. Snídat jsme měli pod malým přístřeškem venku, což byla docela výzva, protože jsme spěchali na trajekt na Rasdoo. Naštěstí déšť malinko ustal, tak nám pan kuchař s deštníkem nosil obří snídani na stůl. Škoda, že jsme spěchali na trajekt a nemohli si v klidu ty hody užít. K přístavu nám opět přistavili vozítko s korbou, což bylo super, neboť po vydatném dešti bylo všude vody po kotníky. Říkala jsem si, jestli trajekt v takovém počasí pojede, ale jel.

Cesta na Rasdoo trvala necelé 2 hodiny, přijeli jsme okolo 9 ráno. Další trajekt na Thodoo jel až v 16 hodin, takže jsme měli čas. Šli jsme teda na pláž, nic jiného se tady ani dělat nedá. Alkohol se tady neprodává, kafe jsme měli ráno a hlad jsme taky neměli. Výhodou Malediv je, že na pláži jsou všechny lehátka zdarma a všude je stín z palem. Půjčili jsme si teda lehátka, lehli si a relaxovali. Já si šla obejít ostrov, neboť dlouho ležet na jednou místě nevydržím. Zbytek ostrova nebyl nic extra, nejhezčí byla bikini beach, kde jsme leželi, to byl ráj. Uspali jsme děti a užívali pohody.

O půl 4 jsme se sbalili a šli na trajekt. Viděli jsme z dálky, že přichází bouřka, což mě docela děsilo. Později se ukázalo, že mé obavy byly opodstatněné. Když jsme nasedali na trajekt, tak bouřka se blížila a vlny začaly dost stoupat. Vlny byly opravdu obří. Náš mini trajekt se v nich houpal ze strany na stranu. Začala jsem se opravdu bát, moře bylo hodně rozbouřené. Paní vedle nás začínala vytahovat záchranné vesty, což mi na klidu nepřidalo. Lence začalo být špatně. No super. Byla to opravdu krušná jízda, bála jsem se hlavně o děti. Naštěstí jsme to s roztřeseným žaludkem přežili a dojeli na Thoddoo.

V přístavu nás čekal pán s opravdu luxusním vozítkem. Připadala jsem si fakt jako boháč. Vystoupím z lodi (starého roztřeseného trajektu) a čekají na mě 2 pánové, aby mi vzali kufry (které nemám), pomohli mi z lodi a dovezli luxusním vozítkem na ubytování. Tam nás uhostili, dali nám džus z čerstvého ovoce, donesli naše batohy na pokoj a mezitím nám ukázali na mapě ostrov. Služby zde byly opravdu skvělé.

Thoddoo byl asi nejhezčí ostrov, kde jsme byli, a také největší. Ten den už jsme byli dost unavení a navíc počasí nebylo nic moc, tak jsme zůstali na pokoji a večer se prošli po ostrově. Jediné, co nás dost překvapilo, že na rozdíl od ostatních ostrovů, nikde nebrali karty. Brali jen jejich maledivskou měnu. Takže doporučuji mít rozměněné maledivské rupie!!!

6. den – Thoddoo

Počasí nám moc nevyšlo, bylo pod mrakem. Nenapadlo mě, že i na Maledivách může být škaredě. No nic, po snídani jsem využila zatažené odpoledne na procházku okolo ostrova. Byla to docela dlouhá procházka, hodinky mi ukazovaly skoro 6 km. Nicméně jsem přišla na to, že nejhezčí část ostrova je okolo Bikini beach, která není moc velká. Bikini pláž je opravdu nádherná, i cesta k ní. Jelikož na pláž vede cesta plantáži a palmovou alejí. U pláže není žádné ubytování, takže každý musí ten kousek pěšky ujít. Jih ostrova je docela zanedbaný, z něho jsem byla dost zklamaná.

Po obědě se počasí malinko umoudřilo, tak jsme se vydali odpočívat na pláž. Leželi jsme asi 2 hodiny a užívali si nádhernou pláž a moře, ale moje starší dcera Ellenka začala mít docela horečky, takže jsem byla donucena s ní jít na pokoj. Jediné, co bylo jiné než na ostatních ostrovech, bylo že na Thoddu bylo nejvíce lidí – turistů. Lehátka na pláži byly buď zabrané, nebo zničené. Ale po chvíli se jich pár uvolnilo, tak jsme si je vzali. I přes to všechno byla na Thoddu nejkrásnější pláž.

7. den – Rasdoo

V 7 ráno odjížděl trajekt na Rasdoo. To byl pro nás docela šílený čas (u nás doma to bylo ve 2 hodiny ráno). Děti už naštěstí byly přeučené, tak to šlo. Vyfasovali jsme snídaňový balíček a před ubytování nás čekalo vozítko, které nás odvezlo k lodi, no prostě luxus. Jízda na Rasdoo byla rychlá, něco málo přes hodinu. Po 8mé hodině jsme byli na Rasdoo. Myslela jsem, že půjdeme někam na kafe a počkáme až se budeme moct ubytovat. Ale v přístavu nás už čekal pán z ubytování, že se můžeme ubytovat hned. Tohle jsem opravdu nečekala a nikde se mi ještě nikdy nic takového nestalo. Odvezli nám naše batohy na skútru a my šli s pánem na ubytování pešky. Vybalili jsme se a šli směrem na pláž. Na Rasdu byly jen jedny potraviny, kde skoro nic nebylo, ale zato plno obchůdku se suvenýry. A asi 2 restaurace, ale tam jsme nebyli, protože jsme měli polopenzi.

Celý den jsme lenošili na pláži, měli jsme štěstí, chytli jsme nádherné lehátka, které byly volné. Na zdejších ostrovech opravdu není co dělat jen odpočívat. Jsou zde nádherné pláže, ale v centru ostrovů není téměř vůbec nic. Alkohol se zde neprodává vůbec, chodit můžete jen na kafe, které jsme měli většinou zdarma na ubytování. Pro děti to byla skvělá destinace, líbilo se jim, že jsme se pořád někde nehonili a měli po dlouhé době klidnější dovolenou.

Večer jsme se domluvili s pánem z ubytování a šli k přístavu krmit žraloky. Pro Ellenku to byl úžasný zážitek, i pro nás. Pán měl nachystané zbytky z ryby a házeli jsme jim to u přístavu. Nevěřila jsem, kolik žraloků připlulo. Minimálně deset, dokonce i rejnok. Byl to skvělý zážitek.

8. den – Rasdoo a odlet do Abú Dhabi

v 11 hodin nám odjížděl trajekt zpět do Malé, tak už jsme toho moc nestihli. Dali jsme si snídani, sbalili se a pomalu šli k přístavu. Cesta zpět trvala necelé 3 hodiny. V Malé jsme si zašli na oběd. Dali jsme si tuňáka, mají ho tady úplně jiného než u náš, chuťově se to nedá srovnat. Trajektem za 15 rupií jsme dojeli na letiště a letěli.