Myslíte si, že budete s sebou tahat velkou krosnu s vybavením na celý týden jako na každý dálkový trek??
Vůbec ne!! V tom je Svatojakubská cesta jednodušší. Na cestě dokonce existuje služba, která vám vozí zavazadla od ubytování k ubytování a vy chodíte jen s baťůžkem. To však chápu jen u lidí, kteří opravdu nemůžou a bolí je třeba záda nebo mají jiný handicap, jinak to považuji za menší podvod :-D. Ale to je můj osobní názor. Na cestě toho moc nepotřebujete. Nejvíc věcí jsem měla pro mou jednoletou dceru Miu, některé možná zbytečně, ale to jsem před cestou nevěděla.
JÍDLO
Výhodou cesty je, že procházíme městy, kde si můžeme vše nakoupit a nemusíme tahat všechny potraviny s sebou. Podél stezky se vždycky najde nějaká restaurace, kde se dá najíst. A ve větších městech jsou velké obchody s potravinami jako u nás. Později jsme si uvědomily, že velké obchody nám nevyhovovaly, strávily jsme v nich zbytečně hodně času. Vybíraly jsme raději menší obchůdky, které byly dobře zásobené.
V době naší cesty byly 2 státní svátky. Ve státní svátky jsou všechny obchody zavřené, dokonce i polovina restaurací. Takže je dobré si zjistit, kdy jsou státní svátky, a jestli zrovna nenatrefí na den, kdy plánujete cestu jít. Nákup jsme si vždycky udělaly den dopředu. Ve větších městech jsme si večer zašli na nějaké teplé jídlo do otevřených restaurací. Dejte si však pozor i na neděle, některé obchody bývají zavřené.
Do obchodu jsme chodily každý den, ať s sebou nemusíme tahat hodně věcí. Což byla velká výhoda a my tahali jídlo a vodu jen na jeden den. Vodu bylo někdy možné doplnit i po cestě. S vodou nebyl vůbec žádný problém. Na ubytováních byla pitná voda z kohoutku a po cestě bývaly studánky, kde se dala voda doplnit. Také nebyl problém vodu dokoupit, často se procházelo městečky.
V ubytovnách pro poutníky (= Albergue ) byla vždycky společná kuchyň. Kuchyňku jsme měly v 60% ubytování a vždycky jsem se ji snažila využít a uvařit si nějakou rychlovku, ať pořád nemusím chodit po restauracích. Nevýhodou totiž je, že restaurace nevaří od 16 – 20 hodin. Ne všechny, ale někdy jsme fakt měly smůlu a v menších městečkách jsme se nenajedly, pokud jsme přišly později. V 20 hodin už jsme uspávaly děti a na jídlo už nemohly. Takže jsme byly rády, když jsme si mohly uvařit jídlo na ubytování
Co se týče dětského jídla a sunaru, tak většinou nebyl problém. Sunar mají spíše v lékárnách, ale i ve větších obchodech. Výběr však není velký a jsou tam rozdílné značky jako u nás. Dětem jsme často kupovaly obědy ve skleničkách. Mia už má přes rok a obědy 6+ měsíců jí už moc nechutnají. Jenže v obchodech měli jen skleničky 6+, výjimečně 8+, takže jí to moc nechutnalo. Když však byla krize, a my nepotkaly restauraci, kde bychom si daly jídlo, dala si říct i skleničkou. Pro holky jsme taky kupovaly kapsičky, které stály cca 1,5 eur. Sušenky a křupky tam moc nebyly.
OBLEČENÍ
Pro sebe jsem měla minimum oblečení. Ideální výbava je:
- 2x tričko
- 1x legíny
- 1x kraťasy
- 1x mikina
- 1x nepromokavá bunda, pláštěnka
- pár kusu spodního prádla a ponožek
Na každém druhém ubytování byla pračka, kde se dalo vyprat. To byla obrovská výhoda, takže jsem chodila pořád čistá. Což je na takovém treku divné, většinou na trecích všichni smrdí a není kde si vyprat. Já měla všechno oblečení tmavší, abych mohla v pohodě zapnout jednu pračku a měla tmavší barvu. Praní se sušením stalo 7 eur. Praní 4 eura, sušení 3 eura.
Pokud spíte v Albergue, budete někdy potřebovat lehký spacák, nebývají tam vždycky přikrývky, a nebo jsou nehygienické a vy raději zalezete do vlastního spacáku. Spaní venku je zakázané a není to na cestě obvyklé. Většina poutníků spí v Albergue, které stojí v průměru 10 eur na noc. Pokud nechcete společné noclehárny, budete si muset připlatit za hotely, kterých je po cestě dostatek.
Pro malou jsem měla oblečení více. Člověk má o ní větší strach než o sebe. Co kdyby jí náhodou byla zima nebo horko atd. Bylo fajn mít pro ní nepromokavé oblečení, jelikož jsem ji musela někdy vytahovat z kočárku v dešti a byla rychle mokrá. Když jsem ji dávala zpět do kočárku, musela jsem ji převléct. Takže jsem potřebovala jedno teplejší oblečení. Měla jsem tenkou kombinézu, která byla praktická. Jinak potřebovala asi 4x bodyčko, 4 x tepláky, 4x mikinu. Plenky jsme kupovaly postupně v obchodech.
Závěrem bych řekla, že trek je super v tom, že nesete málo kilo. Pokud jdete sami, v pohodě se vlezete do 10 kg, dá se však sbalit tak, abyste nesli jen 7 kg.